Kdo by nechtěl znát smysl svého života? Každý něco hledá, co ho uspokojí a dá mu pocit štěstí. Stále po něčem člověk touží, co by ho naplnilo a udělalo šťastným.

Někteří to hledají v cestování, navštěvují různá místa, procestují celý svět, ale po čase zjistí, že je to nenaplňuje. Někteří hledají adrenalinové zážitky, které jim navodí krátkodobý pocit štěstí, který dlouho nevydrží, a tak hledají další a další zážitky, aby jejich potřeba po štěstí byla naplněna. Jiní si kupují krásné věci, ale výsledek je pořád stejný, a nakonec to vede k hromadění. Někdo si zakládá na vzdělání a na titulech, dosáhne toho, ale šťastným ho to neudělá, to samé v kariéře. Další hledá potěšení v jídle a pití, ale jakmile to vše spořádá, zase se dostaví stejný pocit, že mu něco schází. Někdo třeba vyhledává různá tělesná potěšení, ale výsledek je pořád stejný, jen prázdnota ve svém srdci.

Toužíme stále po něčem, co by nás naplnilo, co by konečně dalo pokoj naší duši. Proto se někteří lidé obrací na ezoteriku a meditace, protože si uvědomují duchovní potřebu růst. Chodí na různé meditace, jógu, tantry, mantry a jiné činnosti. Snaží se zaplnit ten hlad po duchovnu. Snaží se poznat sami sebe, ale ať se snaží sebe víc, pokoj stejně nenacházejí. Vede to k hlubšímu poznání sebe sama. Jenže po bližším pohledu na sebe si člověk uvědomí, že je jenom hříšný člověk. A tak se úporně snaží více meditovat a cvičit. Myslí si, že najdou nějakou odpověď, ale výsledek je stále stejný.

Člověk je stvořený k tomu, aby měl vztah. Je to společenský tvor. Budujeme vztahy v rodině, uzavíráme sňatky, tvoříme si přátele, protože potřebujeme mít s někým vztah, a to nám dává pocit štěstí a necítíme se být osamělými. Jsme stvoření k tomu, abychom měli vztahy o tom není pochyb, ale i tak nedocházíme k naplnění, něco nám stále chybí. Chybí nám jeden důležitý vztah, na který jsme zapomněli.

Rád bych vám pověděl svůj příběh. Celý život jsem si připadla jako Neo v matrixu. Nedocházel jsem k naplnění, pořád mi něco chybělo a připadal jsem si, že do tohoto světa nepatřím. Nemohl jsem ukojit svoji potřebu, a tak jsem si užíval života. Hledal jsem, jak uspokojit svoje smysly. Jedl jsem dobré jídlo a pití. Chodil na různé zábavy a koncerty. Koukal jsem na mnoho filmů a seriálu a někdy až hluboko do noci. Četl jsem různé ezoterické knihy, jak být šťastný, jak najít sebe, jak duchovně růst. Zkoušel jsem různé meditace, mudry a jiné věci. Dokonce jsem si pořídil i kyvadlo. Stále jsem pociťoval prázdnotu, ale proč, vždyť jsem se tak snažil. Kde mohu najít odpověď? Vždyť přece jsem díky tomu duchovně na výši, tak proč nemůžu najít pokoj, kdo mi pomůže?

Když mi bylo 29 let, byl jsem v úzkých, nevěděl jsem co dál, a tak jsem se uchýlil až skoro k okultismu. Věřte mi, že jsem toho zkoušel hodně, ale stále jsem pociťoval ve svém nitru prázdnotu. Když už jsem byl opravdu v koncích, uvědomoval jsem si svojí duchovní ubohost a k tomu mě trápil můj zdravotní stav a vyhlídky do budoucnosti, jak se můj zdravotní stav bude vyvíjet. Byl jsem úplně na dně, nevěděl jsem kam dál.

V této těžké situaci mi napsala kamarádka, jestli bych nechtěl chodit na přednášky jejího přítele. Kde přednášel na téma knihy Genesis. Rozhodl jsem se, že tam budu chodit. Moc mě to zaujalo. Povídalo se tam o našem původu o tom, že máme svého stvořitele. Samozřejmě mě naskočily spojitosti s ezoterikou, různé teorie o Atlantidě, Egyptě a jiné věci, které jsem dříve v ezoterice studoval. Každopádně jsem vytrval až do konce, byly to přednášky na 14 dní. Bylo to moc zajímavé a já si uvědomoval, že na tom něco bude. Najednou mi to všechno začalo pomalu dávat smysl. Ukázalo mi to, že by tu mohlo být smysluplné vysvětlení smyslu našeho života.

Bylo mi nabízeno studium Bible, ale já jsem odmítl, protože jsem k tomu byl skeptický. Nedalo mi to, a začal jsem si sám číst Bibli a musím říct, že myšlenky, které tam byly uvedené mě nedávali spát. Proč jsem to dříve neviděl? Proč jsem touto knihou opovrhoval? Proč jsem si myslel, že jí církev používá k ovládání mas, aby byly poslušné? Vždyť to tam přece není. Vždyť jsou tam uvedeny tak nádherné myšlenky plné lásky.

Po půl roce čtení Bible, jsem potkal známou, která také chodila na přednášky a říkala mi, že bude nemocniční kaplan, kterého jsem poznal na přednáškách, pořádat Biblický kurz, jestli bych nechtěl chodit s nimi. A potom co jsem si z Bible už něco přečet, rozhodl jsem se to zkusit.

Začali jsme studiem knihy Genesis, což je první kniha v Bibli. Při studiu jsem si uvědomil, že Bůh touží mít s námi vztah. Stvořil nás pro to, aby s námi měl vztah plný lásky. A já jsem si nakonec vzpomněl, to je to, co mi chybí. To je to po čem jsem celí život toužil, proč jsem pociťoval prázdnotu. Chyběl mi ten nejdůležitější vztah, vztah k mému Stvořiteli.

Konečně jsem pociťoval úlevu, nalezl jsem pokoj a naději do budoucna, přestalo mě tížit mé svědomí. Konečně jsem pocítil plnost mého života, ta prázdnota byla zaplněna. Zaplněna Boží láskou, která mi tak chyběla. Postupem času mě Bůh začal proměňovat a zbavoval mě mých zvyků, zlozvyků a návyků. Začal jsem pociťoval láskyplné vedení. Nemusel jsem se vlastními skutky pokoušet o to být lepší člověk. Najednou jsem měl průvodce, který mě provede mým životem. Postupem času jsem se naučil, k Bohu promlouvat prostřednictví modliteb. Uvědomil jsem si to, že Bůh chce, abychom přistupovali k němu s upřímnými modlitbami, které vycházejí z našeho srdce. Chce, abychom se mu se vším svěřili. Úžasné zjištění nastalo, když Bůh začal na moje modlitby odpovídat. Najednou jsem věděl, že jsem v dobrých rukách. Konečně můj život dostal smysl.

Když jsem se pak ohlédl zpátky, uvědomil jsem si, že mé kroky vedl i dříve, akorát jsem si to neuvědomil. Bohu na nás velmi záleží, nechce nás odsoudit, ale zachránit. Jeho láska je k nám tak veliká, že si to neumíme představit. Miloval nás tak, že poslal svého Syna na smrt, abychom mi mohli žít.

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (Janovo evangelium 3,16)

Nejenom, že chce s námi Ježíš mít vztah, ale také nám chce dát věčný život. Jeho milost je zadarmo a nikoho nic nestojí. Jenom stačí Ježíši důvěřovat a přijmout ho do svého srdce. Přišel jsem na zem, aby nám ukázal svoji lásku k nám. Tím, že zde na Zemi sloužil tři a půl roku. I za ten krátký čas nám dostatečně ukázal svůj pravý charakter. Dovršil to tím, že zaplatil za naše hříchy potupnou a velice bolestivou smrtí na kříží. Někteří kritici říkají, že Ježíš byl pouze člověkem, který žil na zemi, ale jeho prázdný hrob mluví jasně. Ježíše jako svého Syna vzkřísil jeho nebeský Otec. Ježíš je živý a chce mít vztah s každým s nás.

Zkusíš to? Přijmeš ho do svého života? Má pro tebe otevřenou náruč plnou lásky!

Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! (Janovo evangelium 14,27)

Žijeme v období, kdy řádí koronavirus. Možná to u některých lidí vyvolává beznaděj, ale možná je čas, aby lidé zpomalili. Možná je třeba si uvědomit, že kdo vlastně jsem a kam směřuji. Tato situace nám dává možnost přehodnotit svůj život. Všechno se najednou zpomalilo. Nelítá tolik letadel, není veliký ruch, lidé se za ničím nehoní. Potřebujeme pořád někam lítat a chvátat? Proč? Jsme tak rychlí, že si ani nevšimneme, že směřujeme do záhuby. Co jsme mohli jsme zničili a pomalu ničíme i vztahy mezi sebou. Přemýšlejte o tom, kam náš svět směřuje. Jak vidíte jeho budoucnost? Máme nějaké dobré vyhlídky?

Ježíš nám všem nabízí východisku, dává každému znáš svobodnou vůli se pro něho rozhodnout. Tvé rozhodnutí je jen na tobě. Jak bude znít tvá odpověď?

S láskou
Miroslav Křepinský